Silnice I/42 Brno, VMO, Dobrovského B – sdělení ŘSD k problematice ochrany proti hluku z provozu budoucí silnice I/42 v oblasti ulic Žabovřeská a Hradecká

17. 02. 2011

Rekapitulace přípravy stavby z hlediska ochrany proti hluku a možnosti dalších postupů:

1.Fáze DÚR (ÚR) a EIA.

V dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR) bylo v oblasti Žabovřeské předloženo řešení s vedením VMO v hlubokém zářezu, v zárubních zdech a s protihlukovými stěnami na okraji zářezu. V oblasti Hradecké byla navržena protihluková opatření s kombinací terénních úprav a protihlukových stěn.

V té době platily hlukové limity 65/55 dB (předpis MZ ČSR sv. 37/1977) a dále platila možnost dalších opatření na objektech (výměna oken).

Navazující proces EIA (posouzení z hlediska vlivů stavby na životní prostředí) reagoval na připomínky všech zúčastněných včetně občanského sdružení „VMO Brno“ a posuzoval různé varianty zlepšení dopadů stavby na okolní životní prostředí.

Ve vydaném Stanovisku MŽP (Stanovisko je výsledek procesu posuzování stavby z hlediska vlivů na životní prostředí.) byly definovány podmínky pro další přípravu stavby, zejména prověření variant překrytí Žabovřeské, respektive překrytí krajních komunikačních větví galeriemi. Požadavky Stanoviska MŽP byly promítnuty do územního rozhodnutí (ÚR) stavby.

2.Fáze DSP (SP).

ŘSD reagovalo na požadavky „Stanoviska“ a ÚR  a v následně zpracované technické studii varianty úplného překrytí a částečného překrytí galeriemi nechalo prověřit.
Výsledkem zhodnocení všech aspektů bylo rozhodnutí dále sledovat variantu s galeriemi a posílit protihlukové stěny a terénní valy podél ulice Hradecké.

Dokumentace pro stavební povolení (DSP) tato opatření zahrnula do celkového řešení stavby. Součástí dokumentace pro stavební povolení byla i hluková studie z roku 2004, která již pracovala s novým nařízením vlády č. 502/2000 Sb., ve kterém byly stanoveny hlukové limity 60/50 dB. Toto nařízení vlády dle §12 odst. 6 umožňovalo, že „Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavců 1 až 4, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby bylo vyhověno podmínkám stanoveným v § 11. Přitom musí být zachována možnost jejich potřebného větrání.“

Pozn. §11 =  Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb = obytné místnosti 40/30 dB

Závěry hlukové studie z r. 2004 byly následující:
Navržená protihluková opatření zajišťují reálnost dodržení hlukových limitů pro venkovní prostor ve většině výpočtových bodů.
Nelze ochránit venkovní prostor:

• ve vyšších patrech objektů (horních 5 pater Voroněžská 10 na západní stěně)
• poslední patra domů na Záhřebské podél Hradecké
• poslední patro domu Záhřebská 13 směrem od Královopolské
• horní 3 patra domu Svatopluka Čecha 110 – západní fasáda
• západní a jižní stěna domu Hradecká 2

V těchto případech se jednalo o nedodržení limitů v denní i noční době o 1-2 dB.

Pozn. Max. překročení 3,0 dB denní doba (Hradecká 2), 2,4dB noční doba (Sv.Čecha 110).

Hluková studie byla projednána s KHS jako součást DSP. Následně bylo vydáno KÚ JmK stavební povolení.

Řešení, které obsahovala dokumentace pro stavební povolení, bylo v té době jediným možným kompromisem v rámci kterého projektant, architekt, investor a ostatní zúčastnění při rozhodování zohlednili a zvážili hlediska akustická, architektonická, technická a ekonomická, a to v závislosti na v tu dobu platnou legislativu. Jednou z možností, které tehdejší nařízení vlády 502/2006 Sb. umožňovalo (viz citace výše), byla možnost opatření na objektech (výměna oken za okna zvukově odolnější tak, aby byly dodrženy limity pro vnitřní prostory). Protože výpočty prokazovaly, že další masivní zvyšování PHS vede jen k minimálním zlepšením a že nelze v žádném řešení zajistit úplnou ochranu všech objektů bylo zvoleno řešení navržené v  dokumentaci DSP. Z tohoto důvodu a i z důvodu současně navržené ochrany okolních objektů před hlukem po dobu realizace stavby byla u všech problematických objektů navržena a provedena výměna oken.

Pozn. Těchto projednávání se zúčastnila i KHS a stavební úřad, kteří byly o všech skutečnostech rozhodujících pro zajištění ochrany zdraví před hlukem informováni. Přesto bylo důvodem pro zrušení stavebního povolení to, že žalovaný nezajistil dostatečnou ochranu životního prostředí, konkrétně v oblasti ochrany před hlukem, že neuložil stavebníkovi prokázat, že není technicky možné zajistit ochranu před hlukem.

Investor dále postupoval v souladu s platným stavebním povolením. Ze strany občanského sdružení byla však i přes výše definovaný a několikrát projednávaný přístup nadále zpochybňována účinnost a rozsah návrhu PHS. V té době neshledal investor žádný důvod, proč by měl postupovat jinak, a to i s ohledem na skutečnost, že se nikdy nezřekl povinnosti před kolaudací ověřit účinnost realizovaných protihlukových opatření.

3.Fáze po vydání SP a realizace stavby

Stavba byla zahájena na konci roku 2006. Kvůli odvolání občanského sdružení proti stavebnímu povolení bylo možné plnohodnotně zahájit práce až téměř s ročním zpožděním (plná ražba zahájena 01/2008). Rozhodnutí Ministerstva dopravy (odvolacího orgánu), potvrzující s dodatečnými podmínkami stavební povolení KÚ JmK, bylo vydáno 30.8.2007.
V druhé polovině roku 2007 proběhlo několik jednání mezi investorem ŘSD, novým vedením města Brna, občanským sdružením „VMO Brno“ a projektantem s cílem nalézt kompromisní řešení v rámci probíhajícího procesu odvolání proti stavebnímu povolení. Investor reagoval na návrhy občanského sdružení týkajících se možnosti navýšení stěn a jejich rozšíření. Deklaroval občanskému sdružení vůli návrh prověřit a hledat možnosti pro jeho případnou realizaci. Návrh zněl provést minimálně stavební připravenost tak, aby nebyla realizace dodatečných opatření znemožněna. Z obavy z dalšího zdržení realizace stavby z důvodů předpokládaných obstrukcí v případě zahájení řízení o změně stavby formou veřejné vyhlášky, nechtěl investor zasahovat do vydaného stavebního povolení. Občanské sdružení neakceptovalo tento přístup investora a následně podalo žalobu k Městskému soudu v Praze  proti  Rozhodnutí o odvolání MD ČR.

Přes tuto skutečnost se investor i nadále zabýval navrhovaným postupem. V rámci procesu přípravy realizačních dokumentací (RDS) stavby bylo ŘSD rozhodnuto prověřit technicky všechny možnosti (i v kontextu s požadavky občanského sdružení ). Z těchto důvodů byly prováděny i ověřující výpočty hluku.
V té době jsme zvažovali realizovat změnu stavby před dokončením. Nakonec jsme se rozhodli znovu pro cestu maximální stavební připravenosti tak, aby při následné (nutné) realizaci dodatečných protihlukových opatření nedocházelo k výraznějším zásahům do hotového díla.
Bylo rozhodnuto o :

• přehodnocení statických parametrů základů a nosných prvků PHS, tak aby mohlo dojít k jejich nadvýšení
• byly definovány další plochy, kde lze umístit pohltivé obklady (v úsecích zárubních zdí – tyto byly povoleny změnou stavby a jsou postupně realizovány)
• byly navrženy a povoleny změnou stavby nové bezpečnostní zařízení na hranách mostů a ramp (betonová kotvená svodidla MSK 2007 – certifikovaná na potřebné zádržné parametry – TP 207 do 1.5.2009), na které, lze osadit odrazivé protihlukové stěny
• byly provedeny dílčí úpravy tras přeložek a nových inženýrských sítí (např. VO), tak aby bylo následně možné (v případě nutnosti) provést doplnění nebo prodloužení PHS.

Pro tento postup jsme se rozhodli z těchto důvodů:
      – Nechtěli jsme narušit již tak zdržený postup výstavby dalšími průtahy při projednávání změn veřejnou vyhláškou
      – Vedli jsme  stále v patrnosti skutečnost, že účinnosti protihlukových opatření bude ověřena při uvedení stavby do provozu a poté eventuelně doplněna.

4.Fáze po zrušení stavebního povolení

V současné době je nepravomocné stavební povolení na rozhodující objekty stavby a nelze pokračovat cíleně v její realizaci. Zprovoznění tunelů v plánovaném termínu do konce roku 2011 není možné. Optimistické předpoklady posouvají zprovoznění minimálně o půl roku, tj. do června 2012. Prodlužuje se stav rozestavěnosti velké stavby se vším, co tato skutečnost přináší pro okolí. ŘSD muselo řešit havarijní stav provizorní komunikace (hřebíkové stěny) převedením dopravy na větev H4. Tímto jednáním zabránil investor kolapsu dopravy ve městě Brně. Nyní se projednává převedení dopravy na okolní komunikační síť a ukončení provozu dopravy galeriemi, protože tento není v souladu s platnou legislativou.  

Dne 9.2.2011 rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu ŘSD na přiznání odkladných účinků kasační stížnosti. Protože odkladné účinky nebyly přiznány, bude tento neutěšený stav, který stojí daňové poplatníky měsíčně 58 milionů korun, i nadále pokračovat.